Tradiční čínská medicína považuje za nejdůležitější část léčby léčbu bylinami a psychoterapii. V rámci psychoterapie radí, aby pacient změnil své chování, a pokud to neudělá, nevytvoří se podmínky pro odstranění obtíží…

Psychoterapie – 10 zlatých pravidel duševního zdraví:

- 1. Pamatuj, že každé utrpení, i to největší, jednou přejde. Veškeré dění v toku času je proměnlivé. Po dešti vychází slunce, i po té nejkrutější zimě přijde zase jaro!

- 2. Tam, kde nemůžeš pomoci ani změnit chod věcí, nestarej se zbytečně o cizí záležitosti.

- 3. Nepropadej panice kvůli zodpovědnosti. Tvá schopnost a odolnost poroste tím více, čím méně se poddáváš spěchu, vzrušení a pesimismu.

- 4. Vyvaruj se boje proti představám. Mnozí se vyčerpávají v boji proti překážkám, které existují jen v jejich fantazii. Nezaplétej se do neplodných zálib, které nevedou k cíli. Pamatuj, že síla je jen v jednoduchosti, proto netříšti své síly!

- 5. Nežij v minulosti, nepřemýšlej mnoho o budoucnosti. Žij přítomností. Nic důležitého nezměníš! Znáš snad někoho, kdo se nikdy nezmýlil? Chybám se nevyhneš, přijdou-li, naprav je – není většího vítězství.

- 6. Rázně odlož nenávist, závist a touhu po destruktivní kritice. Kritika, která současně nepřináší pomoc a náznak, jak zlepšit špatné, je někdy horší, než původní špatná věc. Tato tři zla výrazně překážejí osobní spokojenosti.

- 7. Netrpělivost, posměch, fanatismus, fatalismus a pesimismus ničí duševní harmonii.

- 8. Zažeň myšlenky o důstojném „usazeném“ stáří. Snaž se uchovat smysl pro romantiku, dobrodružství a recesi. Neboj se v žádném věku nových setkání a nových úkolů.

- 9. Důvěřuj lidem a měj je rád. Neočekávej od nich dokonalost, ani ty nejsi dokonalý. Snaž se ocenit jejich individualitu. Jen málo lidí je vysloveně špatných. Úsměvem a duševním pohlazením prosadíš víc než přísností a tvrdostí.

- 10. Pozoruj své okolí a všimni si, že tvé problémy jsou v zásadě stejné jako problémy mnoha jiných. I lékař trpí bolestí, i policistu někdy dusí strach i král pláče při smrti svého syna. Nekomplikuj si trvale svou životní roli, prostuduj ji dobře, snaž se jí rozumět a využít ji ze všech sil k pomoci těm, kteří jsou na tom ještě hůře. A pak svou roli hraj s důvěrou a odvahou, ale hlavně vždy se smyslem pro fair play.

Ve stavu trvalého štěstí žít nelze, protože pak by to nebylo nic mimořádného a člověk by z něj neměl patřičné potěšení. Je to jako s oblíbeným jídlem. Když ho budeme jíst denně, zevšední.                               Štěstí je stav krátký a prchavý, naplňuje člověka blahem a povznáší ducha. V buddhistických pramenech najdeme spíše než návod ke štěstí doporučení, jak nebýt nešťastný.

Co můžeme sami ovlivnit (oproti dědičným faktorům a vlivu prostředí, ve kterém žijeme), je způsob života, který jsme si zvolili a za který jsme sami zodpovědni.

Je třeba se vyvarovat nerovnováhy v životě. Rovnováhu chápeme jako kontrolu nad smysly. Hlídejme si rytmus a pravidelnost života, které jsou důležité z hlediska vnitřních příčin nemocí. Je třeba naučit se žít klidně a bez velkých emocí a velkých výkyvů, a pokud k nějakým extrémům dojde, co nejdříve se opět vyrovnat a stabilizovat…

Přečtěte si  dále : JAK POSÍLIT VAŠE SEBEVĚDOMÍ - 5 kroků naleznete ZDE

Zdroj: Na frekvenci čínské medicíny (P. Hoffmann)